Citoslovce vlastní
1. ah!, eh! , ih!,oh!, uh!; ahi!, ehi!, ohi!, uhi!, ohe!
Význam citoslovcí tvořených jednou nebo dvěma samohláskami (h je zde jen grafickým...
Podle tvaru rozlišujeme spojky jednoduché ,složené a spojkové výrazy.
Spojky jednoduché – e, ne, o, ma, come, pero, che, se, quando, mentre
Spojky složené – affinche, allorche, ancorche, anziche, benche, bensi, neppure, nonche, nondimeno, oppure, percio, perche, poiche,...
PŘEDLOŽKY
Dělí se na ty, které mohou podle kontextu ve větě vyjadřovat různé vztahy (a, con, da, di, fra, in, per, su) a na předložky, jimž je vlastní jen jeden význam (contro, durante,...
Je to neměnný slovní druh, kterým se vyjadřují různé bližší okolnosti dějů a předmětů. Většina příslovcí vzniká přidáním přípony –mente k přídavnému jménu ve tvaru ženského rodu (pokud se liší od...
Podle zakončení můžeme rozdělit italská přídavná jména na dvojvýchodná (mají dva tvary – pro mužský a ženský rod) a jednovýchodná (jeden tvar pro oba rody).
un ragazzo...
Rod podstatných jmen
Na rozdíl od češtiny neexistují v italštině podstatná jména rodu středního. Pro mužský rod jsou charakteristické koncovky – o (momento), pro ženský rod koncovka – a...
Člen v italštině
Na rozdíl od češtiny existuje v italštině člen – určitý, neurčitý, dělivý, který stojí obvykle u podstatného jména a je ukazatelem jeho rodu a čísla....