Citoslovce vlastní
1. ah!, eh! , ih!,oh!, uh!; ahi!, ehi!, ohi!, uhi!, ohe!
Význam citoslovcí tvořených jednou nebo dvěma samohláskami (h je zde jen grafickým...
PŘEDLOŽKY
Dělí se na ty, které mohou podle kontextu ve větě vyjadřovat různé vztahy (a, con, da, di, fra, in, per, su) a na předložky, jimž je vlastní jen jeden význam (contro, durante,...
Podle tvaru rozlišujeme spojky jednoduché ,složené a spojkové výrazy.
Spojky jednoduché – e, ne, o, ma, come, pero, che, se, quando, mentre
Spojky složené – affinche, allorche, ancorche, anziche, benche, bensi, neppure, nonche, nondimeno, oppure, percio, perche, poiche,...
Je to neměnný slovní druh, kterým se vyjadřují různé bližší okolnosti dějů a předmětů. Většina příslovcí vzniká přidáním přípony –mente k přídavnému jménu ve tvaru ženského rodu (pokud se liší od...
Podle zakončení můžeme rozdělit italská přídavná jména na dvojvýchodná (mají dva tvary – pro mužský a ženský rod) a jednovýchodná (jeden tvar pro oba rody).
un ragazzo...
Rod podstatných jmen
Na rozdíl od češtiny neexistují v italštině podstatná jména rodu středního. Pro mužský rod jsou charakteristické koncovky – o (momento), pro ženský rod koncovka – a...
Člen v italštině
Na rozdíl od češtiny existuje v italštině člen – určitý, neurčitý, dělivý, který stojí obvykle u podstatného jména a je ukazatelem jeho rodu a čísla....