Zájmeno
Osobní zájmena
|
Zájmena |
podmětová |
předmětová přízvučná |
předmětová nepřízvučná |
|
já |
io |
me |
mi |
|
ty |
tu |
te |
ti |
|
on ona |
lui, egli, esso lei, ella, essa |
lui,lei |
gli, lo le,la |
|
my |
noi |
noi |
ci |
|
vy |
voi |
voi |
vi |
|
oni ony |
loro, essi loro, esse |
loro |
loro, li loro, le |
|
zvratná |
--- |
se |
si |
V italštině nemusí být sloveso doprovázeno zájmenem. Osobních zájmen u sloves používají Italové stejně jako my, tj. hlavně při zdůraznění.
Tu sei a Firenze? Ty jsi ve Florencii?
Lei lavora come interprete? Vy pracujete jako tlumočník?
V hovorové italštině se pro osoby převážně používá tvarů lui, lei, loro . Tvary egli, ella, essi, esse pro osoby se v mluveném jazyce již téměř nevyskytují.
Pro zdvořilostní formu je užíván tvar lei – jako pro ženský rod - , ať jde o ženu nebo o muže:
Lei e italiano? Vy jste Ital?
Lei e italiana? Vy jste Italka?
Zdvořilé oslovení více osob vyjadřuje tvar loro:
Loro sono italiani? Vy jste Italové?
Zájmena předmětová přízvučná
Kladou se:
1. po předložkách
Verrai con me? Půjdeš se mnou?
2. při důrazu
Luigi ha salutato te. Ludvík pozdravil tebe.
3. stojí-li proti sobě dva předměty
Il maestro ha visto te e non lei. Učitel viděl tebe, ne ji.
4. u zvratných sloves
Mi rivolgo a voi con fiducia. Obracím se s důvěrou na vás.
Zájmena předmětová nepřízvučná
Kladou se až na výjimky před sloveso, výjimku tvoří loro, které stojí vždy za slovesem.
Ti daro il mio indirizzo. Dám ti svou adresu.
Daro Loro il mio indirizzo. Dám Vám svou adresu.
Pokud stojí nepřízvučná zájmena za slovesem, tvoří s ním jedno slovo. Toto postavení je možné u:
1. rozkazovacího způsobu s výjimkou 3.os.č.j i č.mn.
Scriviamogli subito. Napišme mu ihned.
Lo legga ad alta voce. Čtěte to nahlas.
2. infinitivu gerundia a participia
Parlava con Pietro senza guardarlo. Mluvil s Patrem, aniž by se na něj díval.
3. příslovce ecco
Eccoli arrivare. Tady přicházejí.
Setkají –li se u téhož slovesa dvě nepřízvučná osobní zájmena, z nichž jedno je nepřímým předmětem (3.pád) a druhé přímým, předchází nepřímý předmět přímému.
Te lo ha promesso. Slíbil ti to.
Přivlastňovací zájmena
|
Jednotné číslo |
1.os |
(il) mio |
(la) mia |
(i) miei |
(le) mie |
|
2.os. |
(il) tuo |
(la) tua |
(i) tuoi |
(le) tue |
|
|
3.os |
(il) suo |
(la) sua |
(i) suoi |
(le) sue |
|
|
Množné číslo |
1.os. |
(il) nostro |
(la) nostra |
(i) nostri |
(le) nostre |
|
2.os. |
(il) vostro |
(la) vostra |
(i) vostri |
(le) vostre |
|
|
3.os. |
(il, la, i, le) loro |
||||
E il mio primo viaggio all‘estero. Je to moje první cesta do zahraničí.
Pro zdvořilostní formu se užívají stejná zájmena jako pro 3.os.
Lei cerca il suo ombrello? Hledáte svůj deštník?
Přivlastňovací zájmena se v italštině používají většinou se členem. Bez členu jsou:
1. po slovese essere v přísudkovém postavení
Carlo e mio amico. Karel je můj přítel
2. v oslovení
nostro caro amico! náš drahý příteli!
3. v ustálených rčeních
a mio parere podle mého mínění
4. před podstatnými jmény označujícími příbuzenské vztahy v jednotném čísle:
mio padre můj otec
Člen však nelze vynechat u příbuzenských jmen
a) s přívlastkem
il mio vecchio padre můj starý otec
b) se zájmenem loro
la loro madre jejich matka
c) v množném čísle
i tuoi frateli tví sourozenci
d) u zdrobnělin
la nostra mamma naše maminka
e) je-li podstatné jméno před zájmenem
la madre mia
Přivlastňovací zájmeno může stát i se členem neurčitým nebo jiným zájmenem
un nostro amico jeden náš přítel
Ukazovací zájmena
|
questo |
questa |
questi |
queste |
tento |
|
quello quel |
quella |
quelli quegli quei |
quelle |
ten,onen |
Všechna tato zájmena se kladou bez členu.I v samostatném postavení se musí shodovat v rodě a čísle s podstatným jménem, k němuž se vztahují.
Questa e una storia vecchia. To je stará historie.
Questo zastupuje příslovce „dnes“ nebo „letos“ v časových údajích nebo označuje právě probíhající časové údobí
questa primavera letos na jaře
Quello – u tohoto zájmena dochází k elizi a apokopě podle toho, jakou hláskou začíná následující slovo, podobně jako u určitého členu
quel libro – il libro quell’arma – l‘arma
quello studente – lo studente quei libri – i libri
quell’uomo – l’uomo quegli studenti – gli studenti
Vztažná zájmena
che – je neměnné v rodě a čísle, vztahuje se k osobám i věcem, nelze je klást po předložce.
cui – je neměnné v rodě a čísle, vztahuje se k osobám i věcem, stojí vždy po předložce.
il quale, la quale, i quali, le quali – vyjadřuje svým tvarem rod a číslo, může stát s předložkou nebo bez ní.
chi –