Předložky
PŘEDLOŽKY
Dělí se na ty, které mohou podle kontextu ve větě vyjadřovat různé vztahy (a, con, da, di, fra, in, per, su) a na předložky, jimž je vlastní jen jeden význam (contro, durante, secondo, senza, verso).
Předložky vícevýznamové
a – užívá se při vyjadřování vztahů našeho 3.pádu; místa, směru a určení; vzdálenosti; časových údajů; způsobu; prostředku nebo vlastnosti
con – užívá se při vyjadřování doprovodu, spojení; prostředku nebo nástroje nějaké činnosti; způsobu; okolnosti; přípustky; vztahu
da – užívá se při vyjadřování místa na otázku odkud?,kam?,kde?,kudy?; vzdálenosti; časových údajů; činitele v trpném rodě; vlastnosti, charakteristiky; příčiny; určení nějakého předmětu; srovnání; potřeby, nutnosti, určení;, věku, stavu
di – užívá se při vyjadřování vztahů našeho 2.pádu bezpředložkového; z jaké látky či jakého původu je předmět nebo co obsahuje; původu a směru na otázku odkud?; vlastnictví; bližšího určení, charakteristiky nějakého předmětu; některých časových údajů; množství; srovnání; způsobů; příčiny; vyčlenění z určitého počtu
fra, tra – má význam českého „mezi“ ve významu místním i přeneseném; časový; vyčleňující
in – klade se při označování místních vztahů; směru na otázku kam? ve významu původním i přeneseném; času,; počtu; způsobu; z jaké látky je předmět
per – vyjadřuje tytéž vztahy jako české „pro“; pohyb na otázku kudy?; pohyb v uzavřeném prostoru; pohyb nějakým směrem; časové vztahy; prostředek; příčinu; účel; způsob; násobení, dělení, procenta; cenu nebo míru; záměnu
su – odpovídá českému „na“ v místním významu na otázku kde? i kam?; vyjadřuje přibližné údaje
Předložky jednovýznamové
Pouze funkci předložkovou mají: durante, eccetto, lungo, mediante, meno, nonostante, secondo, senza, tranne, verso.
Následující předložky mohou stát i ve funkci příslovce, tj. bez podstatného jména nebo zájmena, např: avanti, contro, dentro, dietro, dopo, presso, sopra, sotto, circa, intorno, accanto, attorno,davanti, fino, vicino...