Benátky

    Benátky leží uprostřed mělkého vnitřního moře o délce zhruba 40 km a max. šířce15 km - tzv. laguně. Laguny vznikly v prehistorické době tak, že na plochých plážích v severním oblouku Jadranu, zhruba 20 km před vlastní linií pobřeží moře naplavilo písečné duny s malými propustmi. Na vyvýšeninách vyčnívajících z vod laguny jako ostrovy vzniklo nejprve množství osad, z nichž se postupně vytvořily Benátky. Doslova ostrovní charakter si město podrželo až do r. 1846, kdy byl postaven železniční násep spojující je s pevninou.

    Benátky se skládají se ze 118 těsně vedle sebe ležících plochých ostrovů, jejichž bahnitý a měkký povrch byl zpočátku jako podloží pro stavby naprosto nevhodný. Proto si usedlíci pomáhali tak, že do vrstvy bahna vráželi kmeny stromů, jeden těsně vedle druhého, až na úroveň pevného podkladu, na to pokládali vodorovně další vrstvu kmenů, a teprve na takto získaném podkladě mohli budovat své stavby. Téměř všechny z 20 000 budov v Benátkách jsou stavěny tímto způsobem.

    Najdeme tu okázalé kostely, paláce z mramoru a kamene a gondoly plující romantickými vodními kanály. Mezi největší lákadla patří náměstí a bazilika sv. Marka, Dóžecí palác nebo hodinová věž. Najdeme zde díla takových benátských mistrů jako byli Tizian, Tintoretto nebo Veronese. Pro mnoho lidí jsou Benátky tím najmalebnějším městem na světě. Z každého koutu tu dýchá jejich úžasná historie naplněná příběhy o dávných šlechtických rodech, náboženských slavnostech a politikém dění. Ale krásné jsou i okolní malebné ostrůvky - Murano se svou tradiční výrobou skla, Burano se světově proslulou výrobou krajek nebo nejkrásnější ostrov laguny Torcello s četnými katedrálami a paláci.

    Benátská laguna se nachází v trvalém ohrožení. Od r. 1884 sem sice z pevniny vede vodovod. ( až do té doby získávali Benátčané vodu z cisteren uvnitř města), ale odpadní vody z průmyslových podniků v Mestre a v Porto Marhera nahlodávají piloty., na nichž je vše postaveno, a exhalace ve vzduchu rozežírají zdivo budov. Zatímco rychlost klesání města dříve obnášela méně než 200 mm za 100 let, zrychlilo se klesání od poloviny třicátých let minulého století do dneška na 4-6 mm ročně. Ochranný val při pobřeží vykazuje roční vzestup mořské hladiny o 2-3 mm. Čerpání pravěkých podzemních vod z artézkých studní pro vodní zásobování v oblasti Porto Maghera vedlo od r. 1930 k neustálému poklesu dna laguny, který se podařilo zastavit teprve v r. 1970 díky výstavbě dálkového vodovodu. K nestálostem dochází také při přílivu a odlivu, což má vliv na intenzitu proudění a slanosti vody, což se stále silněji projevuje na cihlovém zdivu benátských budov. Dalšími důvody rozpadu staveb jsou agresivní chemické odpadní vody v laguně, které učinily z růstu řas přední problém kanálů.

Náměstí Piazza san Marco a okolí

Toto je samotné centrum města, rušné, luxusní a zároveň romantické náměstí, bývá prvním cílem všech příchozích do Benátek. Zde se nachází to naprosto nejvzácnější.

Dóžecí palác – rezidence vládců Benátek pochází původně z 9. století, dnešní podoba je však až ze 14. a 15. století. Určitě stojí za návštěvu (placený vstup).

Bazilika S. Marco – v této velkolepé bazilice se prolínají vlivy ze Západu i Východu. Této stavbě předcházely dvě jiné, menší. Současná stavba se stavěla od 11. do 13. století. Vstup do samotného kostela je bezplatný (nezapomeňte na řádné oblečení – zakrýt ramena a kolena! – kostel je funkčním svatostánkem).

Zpoplatněný vstup je pouze do pokladnice, na terasu okolo kostela, ze které je výhled na náměstí a moře, a dále se platí ke Zlaté desce, která se nachází za hlavním oltářem a je skutečně celá ze zlata.

Procuratie Nuove a Procuratie Vecchie – staré a nové prokurácie, budovy, které obklopují náměstí, mají průčelí tvořené arkádami, ve kterých se v přízemí nachází kavárny, bary a luxusní obchody, v patrech potom muzea.

Zvonice (kampanila) – štíhlá věž vysoká 99 m., původní věž se roku 1902 zřítila, byla však roku 1912 znovu postavena. Na vrch jede výtah a z vrchu se naskýtá překrásný výhled na celé Benátky.

Loggetta – malá mramorová stavbička přímo pod zvonicí je vyzdobena bronzovými sochami.

Libreria Marciana – (Knihovna sv. Marka) renesanční stavba od Sansovina schraňuje a vystavuje vzácné rukopisy a knihy. Zdobí ji obrazy od renesančních mistrů.

Dva sloupy – z 12. století pocházejí dva slavné sloupy na nábřeží mezi Dóžecím palácem a knihovnou. Na jednom z nich stojí okřídlený lev, symbol Benátek. Od těchto sloupů (z nábřeží) se otevírá krásný výhled na lagunu a ostrov San Giorgio Magiore se známým kostelem od Palladia, slavného renesančního architekta.

Mosty

Mosty tvoří součást života v Benátkách, nelze se bez nich obejít a pro turisty představují nejen orientační body, ale také místa, kde se často a rádi fotí. Nejdůležitější jsou ty přes Grand kanál:

Most Academia – dřevěný most z roku 1854 – důležitá spojnice centrální části Benátek s jižní částí města. Ideální místo pro pozorování a focení života na Kanálu.

Most Rialto – romantika oděná do kamene, most, který určitě patří k nejfotografo­vanějším na světě. Postavený roku 1592
Most Ponte degli Scalzi (u nádraží) – Důležitý je jako spojnice do rušné střední části města.

Most nový (zatím nemá jméno, o jeho jménu se rozhoduje) – postavený byl v létě roku 2007! Jeho autorem je světoznámý španělský architekt Santiago Calatrava.

Galerie a muzea

Benátky by se daly označit za muzeum samy o sobě, kromě toho zde však naleznete přes dvacet důležitých uměleckých sbírek.

Gallerie dell'Accademia – nejdůležitější a nejúplnější sbírka umění v Benátkách, galerie světového jména. Obsahuje vše důležité od 12. do 18. století. Pokud máte umění rádi, sem zavítejte určitě.

Galleria Franchetti – Ca'd'Oro- „Zlatý dům“ je výstavný gotický palác, kde dnes sídlí muzeum, ve kterém můžete vidět, jak vypadal benátský palác 15. století.

Guggenheim Collection – jedna z nejznámějších sbírek umění v Benátkách nashromážděná americkou milionářkou Peggy Guggenheimovou. Obsahuje mistry moderního umění a má světový význam.

Museo d'Arte Moderna – obsahuje umění po roce 1850 od italských, ale také zahraničních umělců.

Dóžecí palác – představuje jedno velké přístupné muzeum, kde si lze prohlédnout hodně z bohaté a umělecky významné benátské minulosti.

Biblioteca nazionale Marciana – knihovna sv. Marka z roku 1537 představuje zajímavou sbírku starých tisků a rukopisů, ale také obrazy od Tiziana a krásný renesanční sál.

Architektura a procházky

V každé místní čtvrti (sestiere) naleznete desítky kostelů, paláců a výstavných domů, které stojí za vidění, také obchůdky všech druhů stojí za prozkoumání. Benátky, to je čistá radost z objevování nového.

Tento stručný seznam nemá a nemůže být úplný. Chce pouze naznačit, čemu všemu se lze v Benátkách obdivovat, co lze vidět. Benátky však nelákají jen na umění a historii:

Benátská romantika spočívá i v západech slunce nad lagunou. I pokud byste přijeli jen na jediný den, určitě si udělejte procházku malými uličkami, přes úzké mosty, okolo kanálů. Také zážitek, když ve starých uličkách zabloudíte, patří mezi ty nejkrásnější cestovatelské zkušenosti, určitě si nenechte takovou příležitost ujít. Stojí to za to!

Historie

Město, které dnes známe jako Benátky, vzniklo v nouzi, když obyvatelé na konci římského impéria utíkali do neobydlených a pustých oblastí, kde nalezli bezpečí před vpády barbarských kmenů. Tak se postupně na jednotlivých ostrovech usadili lidé a roku 810 se zde pak ustavilo město. Krátce na to, roku 827, zde bylo založeno biskupství. Nejprve představovaly Benátky byzantskou kolonii, postupně se ale z tohoto vlivu osamostatňovaly a jejich moc a bohatství rostlo.

Když Turci roku 1453 dobyli Konstantinopol, započal pomalý úpadek, který pokračoval tím, že se obchodní cesty přesouvaly ze Středomoří na Atlantický oceán. Proti Benátkám se také stavěly velké evropské státy. V 18. století již Benátky ovládaly jen své okolí a roku 1797 se dostaly samy do habsburského područí. V letech 1805 – 1815 patřily pod satelitní napoleonský státeček a poté opět pod Habsburky až do roku 1866, kdy se definitivně připojily k Italskému království, později republice.

ostrovy a kanály

Benátky leží, jak již bylo řečeno, na 118 ostrovech. Spojuje je přes 400 mostů. Kromě kanálů jsou ve městě také ulice a uličky pro pěší, takže se lze všude v rámci starých Benátek dostat také pěšky.

Město se dělí do tradičních správních čtvrtí (zvaných sestiere): Cannaregio, Castello, San Marco, Dorsoduro, San Polo a Santa Croce.

Nejdůležitější je kanál Grande (Canal Grande – Velký kanál). Přes něj se dnes klenou 4 mosty (ještě do jara 2007 to byly pouhé 3 mosty!). Kanál lze překonat také četnými přívozy.

Na jednom konci Grand Canalu se nachází železniční nádraží (Stazione Venezia S. Lucia) a nedaleko ještě Piazzale Roma, dva vstupy do města. Na opačném konci kanálu potom leží náměstí Svatého Marka s chrámem a Dóžecím palácem.

Orientace je poměrně snadná, protože lze použít vodní autobus Vaporetto po kanálu Grande či okolo Benátek, nebo se vydat pěšky (v Benátkách nikde nejezdí auta, ta lze uvidět pouze na odstavném parkovišti nedaleko od Piazzale Roma). Orientaci pěších usnadňují všudypřítomné směrové cedule k nejdůležitějším cílům (S. Marco, Rialto, Rerrovia). Podle nich se lze všude orientovat i bez mapy města.

V Benátkách je přesto i s dobrou mapou snadné zabloudit. Není to však velký problém, město je relativně malé, a tak ho lze od jednoho kraje k druhému projít pomalou chůzí za přibližně 3 hodiny.

Ubytování ve městě

Při rezervaci či výběru ubytování dbejte na to, aby váš hotel ležel v hlavní části Benátek, protože pak se můžete všude pohodlně dopravit pěšky. Hlavně levnější hotely a hostely totiž někdy leží na okolních ostrovech, ze kterých se poté musíte dopravovat každé ráno přívozem do samotných Benátek. Výhodu nižší ceny potom zaplatíte za dopravu a nepohodlím čekání na spoj.